7. Jak účtovat o podnikatelském investičním úvěru?

10. Jaké doklady/výkazy/smlouvy vystavuje zaměstnavatel ?

12. Kdy má zaměstnanec nárok na placené/neplacené volno ?

13. Jak účtovat o příspěvku na penzijní připojištění ?

14. Jak účtovat o příspěvku na životní pojištění ?

15. Jak vyplatit odstupné při skončení pracovního poměru ?

16. Jak proplatit nevyčerpanou dovolenou ?

17. Jak zohlednit, že OSVČ je/není plátcem nemocenského pojištění ?

18. Jak exportovat příkaz k úhradě do e-bankovnictví ?

1. Musím vést (podvojné) účetnictví ? ...

Účetnictví může OSVČ vést dobrovolně. Účetnictví musí OSVČ vést v případě, že se na ni vztahuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Jeden z důvodů pro nutnost vést účetnictví je například dosažení zdanitelných příjmů vyšších než 25.000.000 Kč za bezprostředně předcházející kalendářní rok.

Řešení:
Prostudujte §1-Obecná ustanovení, zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví. Pokud nespadáte ani do jedné kategorie uvedené v odstavci 2, účetnictví vést nemusíte.
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §1 - Obecná ustanovení:

1. Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost.

2. Tento zákon se vztahuje na
a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,
b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,
c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu,
d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,
e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25.000.000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,
f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h), nebo
h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis, (dále jen "účetní jednotky").

zpět

2. Musím se stát plátcem DPH?

Pro rozhodnutí, zda je OSVČ povinna stát se plátcem DPH, je klíčovým bodem vymezení pojmu obrat. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, definuje obrat v §6-Osoby osvobozené od uplatňování daně:
Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí
· výnosy za uskutečněná plnění s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, u osob, které mají povinnost vést účetnictví nebo účetnictví vedou dobrovolně, nebo
· příjmy za uskutečněná plnění, s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, u ostatních osob.
Do obratu se také zahrnují
· výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56, které nejsou příležitostnou činností osoby povinné k dani, a
· výnosy nebo příjmy z finančních činností a pojišťovacích činností, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 a 55, které nejsou příležitostnou nebo doplňkovou činností osoby povinné k dani.
Do obratu se nezahrnují výnosy nebo příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku.
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, vymezuje v §51 Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Patří sem mimo jiné zdravotnické služby a zboží (§58).

Řešení:
1. Pokud OSVČ uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, patří mezi "osoby identifikované k dani". Plátcem DPH se stává:
· při pořízení zboží z jiného členského státu EU od osoby registrované k dani v jiném členském státě pokud hodnota pořízeného zboží bez daně překročí v běžném kalendářním roce limit 10.000,- EUR (nebo ekvivalent). Plátcem DPH se stává dnem překročení stanovené částky. Přihlášku k registraci je povinna podat do 15 dnů od tohoto dne.
· při přijetí služby od osoby registrované k dani v jiném členském státě nebo od zahraniční osoby povinné k dani. V tomto případě neexistuje žádný limit, do kterého by se daň neplatila, ale jsou vyjmenovány služby, kterých se to týká (poradenství, inženýrské služby, účetnictví, zpracování dat a další). Plátcem DPH se stává dnem přijetí služby. Přihlášku k registraci je povinna podat do 15 dnů ode tohoto dne.
· je-li jí dodáno ze zahraničí zboží s instalací nebo montáží od osoby registrované k dani v jiném členském státě nebo od zahraniční osoby povinné k dani. Plátcem DPH se stává dnem dodání zboží. Přihlášku k registraci je povinna podat do 15 dnů od tohoto dne.
2. Pokud OSVČ uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, patří mezi "osoby povinné k dani". Plátcem DPH se stává ve stejných případech jako osoba identifikovaná k dani a navíc v případě, kdy
· její obrat přesáhne částku 1.000.000,- Kč za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců (do té doby je osobou osvobozenou od uplatňování daně). Přihlášku k registraci je povinna podat správci daně do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit. Plátcem DPH se však stává až od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat.

zpět

3. Jak účtovat o dílčí úhradě pohledávky?

Je bohužel běžným jevem (zvlášť při provozování privátní lékařské praxe), že fakturované částky nejsou hrazeny v plné výši, ale jsou z různých důvodů kráceny. Obecně řečeno pohledávka zní na částku X, skutečně uhrazena je částka Y.

Řešení:
1. Na faktuře se vždy ponechá částka v původní výši (X).
2. V záznamu peněžního deníku se vždy uvede ta částka, která byla skutečně uhrazena (Y).
3. Pohledávka se opraví tak, že zní na částku skutečně uhrazenou (Y). Do poznámky se uvede, že původně byla požadována jiná částka (X).
4. a) Pokud OSVČ rezignuje a netrvá na úhradě celé pohledávky, žádná další opatření se nečiní. Dílčí úhradou zanikne celá pohledávka.
b) Pokud OSVČ trvá na úhradě celé pohledávky, vystaví novou pohledávku na chybějící částku (X-Y).

Bod 3 je podporován programem na vystavování záznamů peněžního deníku:
Je-li položka Částka naplněna výběrem z přehledu neuhrazených pohledávek, zůstane na ní stát kurzor a účtující ji buď potvrdí nebo přepíše tak, aby byla v souladu s realitou, např. s výpisem z běžného účtu. Pokud se vložená částka liší od výše pohledávky, je před aktualizací záznamu v knize pohledávek položen pomocný dotaz: "Upravit pohledávku na Y Kč?". Předvolena je odpověď "ano". Je-li tato odpověď odsouhlasena, záznam v knize pohledávek bude znít na částku Y Kč a na konec položky Poznámka se připojí text "původní pohledávka X Kč".

zpět

4. Jak účtovat o vráceném přeplatku daně/pojistného?

V případě, že OSVČ (případně současně zaměstnavatel) přeplatí na dani nebo na pojistném, instituce mu (většinou na základě žádosti) přeplatek vrátí.

Řešení:
Vrácený přeplatek na dani nebo na pojistném má charakter příjmu.
V peněžním deníku o něm však zásadně účtujeme jako o ZÁPORNÉM VÝDAJI. Typ operace a druh operace uvedeme shodné jako při platbě příslušné daně nebo pojistného. Tento způsob účtování umožní programu vytvořit pro každý druh daně a pro každý druh pojistného přehled o vzájemných platbách, které proběhly mezi institucí a poplatníkem.

Příklad:
1. vrácení přeplatku na dani z příjmu za OSVČ
Druh platby: 2-výdej peněz z pokladny nebo 4-výdej peněz z účtu
Typ operace: 25-daň z příjmů za OSVČ
Druh operace: 2-za OSVČ-doplatek

2. vrácení přeplatku na dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (např. vrácení měsíčního daňového bonusu vyplaceného z vlastních finančních prostředků)
Druh platby: 2-výdej peněz z pokladny nebo 4-výdej peněz z účtu
Typ operace: 13-daň z příjmů za zaměstnance
Druh operace: 1-záloha na daň

zpět

5. Jak účtovat o příjmech a výdajích jako pronajímatel?

OSVČ se může stát pronajímatelem, tj. poskytovat za úhradu pronájem části své nemovitosti jiné OSVČ (např. lékař pronajme ordinaci jinému lékaři). Jak účtovat o příjmech a výdajích spojených s pronájmem?

Řešení:
Výdaje na provoz celé nemovitosti se rozdělí mezi pronajímatele a nájemce. Nájemce hradí pronajímateli výdaje za energie v pronajímaných prostorách (voda, elektřina, teplo atd.) a nájemné.
1. Výdaje na provoz nepronajímaných prostor v obchodním majetku si OSVČ uplatní jako daňově uznatelné.
-PD, Druh platby 2 nebo 4 (výdej peněz), Typ operace 15 (provozní režie). Doporučujeme zavést jemnější členění typu operace pro každý druh výdaje.
2. Výdaje na provoz pronajímaných prostor zaeviduje pronajímatel jako výdaje neovlivňující základ daně (dle §7).
-PD, Druh platby 2 nebo 4 (výdej peněz), Typ operace 30 (ostatní výdaje neovliv. základ daně). Doporučujeme zavést jemnější členění typu operace, např. "za energie v pronajímaných prostorách".
3. Příjmy od nájemce za provoz pronajímaných prostor (za energie) zaeviduje pronajímatel jako ostatní příjmy neovlivňující základ daně (dle §7).
-PD, Druh platby 1 nebo 3 (příjem peněz), Typ operace 22 (ostatní příjmy neovliv. základ daně). Doporučujeme zavést jemnější členění typu operace, např. "za energie od nájemce".
4. Přijaté nájemné zaeviduje pronajímatel jako příjmy z pronájmu (dle §9).
-Daně/Daň z příjmů a pojistné/Příjmy z pronájmu. Zvolit rok. Vložit příjmy.
5. Pronajímatel si uplatní buď paušální nebo prokazatelné výdaje spojené s pronájmem (dle §9).
-Daně/Daň z příjmů a pojistné/Příjmy z pronájmu. Zvolit rok. Vložit výdaje.

zpět

6. Jak účtovat o finančním leasingu?

Slovo leasing je převzato z angličtiny a znamená pronájem.
Finanční leasing je obchodní vztah, kdy pronajímatel zajistí předmět leasingu a za úplatu jej poskytne nájemci. Po ukončení leasingové smlouvy přecházejí vlastnická práva na nájemce.

Řešení:
1. Celý výdaj na akontaci se zapíše do peněžního deníku jako daňově neuznatelný. Typ operace 30-Ostatní výdaje neovlivňující základ daně.
2. Výdaje na leasingové splátky se zapisují do peněžního deníku jako daňově uznatelné. Typ operace 16-ostatní výdaje k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Doporučujeme založit odpovídající jemnější členění, např. "leasing vozidla ABC 12 34".
3. Výdaj na akontaci se daňově uplatňuje postupně, každý rok ve výši alikvotní počtu měsíců, po které v daném roce leasing trval.
Příklad: Leasing od 03.2003 do 02.2006, tj. na 36 měsíců. V roce 2003 se uplatní 10/36, v roce 2004 12/36, v roce 2005 12/36, v roce 2006 2/36.
Částka se zapíše do souboru "Položky upravující základ daně"
(stejnojmenný program v modulu DANĚ, submodulu Daň z příjmů a pojistné). Zvolí se rok, položka 3-Částky snižující základ daně, nakonec položka 5-Poměrná část akontace u finančního leasingu.
4. Zbývající částka, za kterou pronajímatel prodá nájemci předmět leasingu, se zapíše do peněžního deníku jako daňově uznatelný výdaj, stejně jako splátka.

zpět

7. Jak účtovat o podnikatelském investičním úvěru?

Při koupi dlouhodobého hmotného majetku na úvěr nepotřebuje kupující větší množství volných finančních prostředků. Koupí se stává vlastníkem majetku a má právo ho daňově odpisovat.
Záloha ani splátky úvěru nejsou daňově uznatelné.
Daňově uznatelné jsou úroky z úvěru a pojistné na majetkové pojištění věci.

Řešení:
1. Zaplacená záloha se zapíše do peněžního deníku s typem operace 24 - nákup investičního nebo finančního majetku (nebo 30 - Ostatní výdaje neovlivňující základ daně).
2. V inventární knize dlouhodobého majetku se založí nový záznam. Pořizovací cena je cena majetku dle kupní smlouvy (ne součet zálohy a splátek úvěru). U hmotného majetku pořízeného v období 1.1.2009 - 30.6.2010 a spadajícího do odpisové skupiny 1 nebo 2 lze využít mimořádných daňových odpisů.
3. Do knihy závazků se založí závazky na všechny (zpravidla měsíční) splátky úvěru podle splátkového kalenáře. Typ závazku: 5 - úvěry/půjčky přijaté.
4. Výdaje na splátky úvěru (podíl jistiny + úrok + pojistné) se postupně zapisují do peněžního deníku jako daňově neuznatelné. Typ operace 30 - ostatní výdaje neovlivňující základ daně. Doporučujeme založit odpovídající jemnější členění typu operace, např. "splátka úvěru".
5. Odpisy se zapisují hromadně do tabulky Daně/Daň z příjmů a pojistné/Položky upravující základ daně/rok/Částky snižující základ daně.
6. Zaplacené úroky z úvěru a zaplacené pojistné na majetkové pojištění věci se každý rok uplatní jako daňově uznatelné výdaje. Zapíší se do stejné tabulky jako daňové odpisy.

zpět

8. Jak účtovat o stravenkách ?

Stravenky jsou poukázky sloužící k nepřímé platbě za jídlo. Obvykle je dostávají zaměstnanci od svých zaměstnavatelů pro zajištění stravování během pracovní doby.
Stát na stravenky poskytuje daňové výhody. Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 24, odst. 2, písm. j), bod 4 lze do daňově uznatelných výdajů zahrnout příspěvek na stravování
· až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu pracovní směnu (tj. hodnoty jedné stravenky),
· maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin.
Výše stravného bývá každoročně novelizována. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako daňově uznatelný výdaj, pokud přítomnost zaměstnance v práci trvala během směny alespoň 3 hodiny. Tato podmínka nemusí být splněna, pokud zaměstnanec neodpracoval část směny nebo celou směnu z důvodů důležitých osobních překážek v práci (bylo mu poskytnuto pracovní volno), překážek v práci v obecném zájmu, překážek na straně zaměstnavatele, čerpání náhradního volna nebo z důvodu účasti na školení za účelem prohloubení kvalifikace (pokud mu nevznikl nárok na stravné). Nárok na další stravenku za směnu přísluší zaměstnanci v případě, že jeho pracovní směna spolu s povinnou přestávkou v práci trvala více než 11 hodin.
Příspěvek na stravování nelze uplatnit jako daňově uznatelný výdaj, pokud zaměstnanci v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu (např. u pracovní cesty trvající 5 a více hodin).

Řešení:
Stav k 1.1.2011: Dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, § 163, odst. 1 je maximální stravné při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 74 Kč. Z toho plyne, že maximální daňově uznatelný příspěvek zaměstnavatele na jedno jídlo je 51 Kč, což odpovídá ceně jídla (hodnotě stravenky) 94 Kč. Po nákupu stravenek není známo, kolik jich bude zaměstnancům vydáno a jak velké tedy budou daňově uznatelné výdaje na nákup stravenek.
Problém vyřešíme tak, že:
1. Všechny výdaje na nákup stravenek zapíšeme do peněžního deníku jako daňově neúčinné, tj. s typem operace 30 - ostatní výdaje neovlivňující základ daně.
Doporučujeme zavést bližší specifikaci typu operace (například 6 - nákup stravenek).
2. Příjmy a výdeje stravenek zapíšeme do knihy cenin.
3. Zaměstnanci srazíme ze mzdy vždy 45 % ceny poskytnutých/vydaných stravenek. Tuto částku zadáme na měsíčním vyúčtování mzdy do položky „Ostatní srážky". Poznámka: Zaměstnancům jsou stravenky vydávány na určité období, např. na čtvrtletí dopředu. Počet stravenek je dán počtem pracovních směn v tomto období. Snížíme ho o počet směn, ve kterých neměl zaměstnanec v předchozím období nárok na stravenku (důvodem jeho pracovní nepřítomnosti byla nemoc, dovolená, neplacené volno apod.).
4. Daňově si uplatníme 55 % ceny poskytnutých/vydaných stravenek. Zvolíme modul Daně, submodul Daň z příjmů a pojistné, program Uzávěrkové úpravy výdajů a v příslušném roce vložíme nový záznam (nové záznamy).

zpět

9. Jak odpisovat majetek po jeho technickém zhodnocení?

Technickým zhodnocením se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu
- ve zdaňovacím období 1995 částku 10 000 Kč nebo
- počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částku 20 000 Kč nebo
- počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč.
Rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.
Modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou částku, pokud je poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako daňově účinné výdaje podle § 24 odst. 2 písm. zb) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
· situace 1: Pokud dojde k technickému zhodnocení majetku V PRVNÍM ROCE ODPISOVÁNÍ, navýší se vstupní cena majetku a pro výpočet odpisu se použije roční odpisová sazba jakoby ke zhodnocení nedošlo.
· situace 2: Pokud dojde k technickému zhodnocení majetku později a majetek byl odpisován ROVNOMĚRNĚ, použije se pro výpočet odpisu roční odpisová sazba pro zvýšenou vstupní cenu.
· situace 3: Pokud dojde k technickému zhodnocení majetku později a majetek byl odpisován ZRYCHLENĚ, použije se pro výpočet odpisu roční odpisová sazba pro zvýšenou zůstatkovou cenu.

Řešení:
· situace 1: Na inventární kartě dlouhodobého majetku zrušíme případné předem připravené odpisy. Opravíme/navýšíme vstupní cenu. Odpisovou metodu zvolíme
buď 1 - lineární (rovnoměrné odpisování) nebo 2 - degresivní (zrychlené odpisování). Vložíme odpis.
· situace 2: Na původní inventární kartě majetek formálně vyřadíme v měsíci, ve kterém došlo k jeho technickému zhodnocení. Za daný rok vložíme nulový odpis. Založíme novou inventární kartu majetku v roce, ve kterém došlo k technickému zhodnocení. Pořizovací cena bude součet zůstatkové ceny po posledním odpisu a ceny technického zhodnocení. Odpisovou metodu zvolíme 3 - pro zvýšenou vstupní cenu. Vložíme odpis.
· situace 3: Na původní inventární kartě majetek formálně vyřadíme v měsíci, ve kterém došlo k jeho technickému zhodnocení. Za daný rok vložíme nulový odpis. Založíme novou inventární kartu majetku v roce, ve kterém došlo k technickému zhodnocení. Pořizovací cena bude součet zůstatkové ceny po posledním odpisu a ceny technického zhodnocení. Odpisovou metodu zvolíme 4 - pro zvýšenou zůstatkovou cenu. Vložíme odpis.
Poznámka: Vložení nulového odpisu je důležité. Pokud by se tak nestalo, program by v souladu s legislativou automaticky vygeneroval u vyřazeného majetku odpis v poloviční výši.

zpět

10. Jaké doklady/výkazy/smlouvy vystavuje zaměstnavatel?

DOKLADY/VÝKAZY/SMLOUVY VYSTAVOVANÉ ZAMĚSTNAVATELEM

1. při vzniku malé organizace
1.1 pro FÚ: Přihláška k registraci pro daň z příjmů ze z.č. a f.p.
1.2 pro SSZ: Karta malé organizace
1.3 pro ZP: Přihláška zaměstnavatele - plátce pojistného
1.4 pro komerční pojišťovnu: Přihláška zaměstnavatele

2. denně
2.1 pro organizaci: Evidence pracovní přítomnosti

3. měsíčně
3.1 pro zaměstnance: Měsíční vyúčtování mzdy
3.2 pro SSZ: Přehled o výši pojistného
3.3 pro ZP: Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele

4. ročně
4.1 pro organizaci: Prohlášení poplatníka daně z příjmů ze z.č. a f.p.
4.2 pro zaměstnance: Výpočet daně a daňového zvýhodnění
4.3 pro zaměstnance: Potvrzení o zdanitelných příjmech ze z.č. a f.p.
4.4 pro FÚ: Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze z.č. a f.p.
4.5 pro FÚ: Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvl.sazby daně z příjmů
4.6 pro SSZ a zaměstnance: Evidenční list důchodového pojištění

5. podle potřeby
5.1 pro organizaci: Náhrady cestovních výdajů
5.2 pro FÚ: Žádost o poukázání chybějící částky vyplacené na měs.daň.bonusech
5.3 pro FÚ: Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů ze z.č.
5.4 pro SSZ: Potvrzení pracovní neschopnosti
5.5 pro SSZ: Příloha k žádosti o dávky nemocenského pojištění

6. při uzavření pracovního poměru
6.1 pro organizaci: Osobní spis zaměstnance
6.2 pro organizaci a zaměstnance: Pracovní smlouva
6.3 pro organizaci a zaměstnance: Mzdový výměr
6.4 pro organizaci a zaměstnance: Dohoda o provedení pracovní činnosti
6.5 pro organizaci a zaměstnance: Dohoda o provedení práce
6.6 pro SSZ: Oznámení o nástupu do zaměstnání
6.7 pro ZP: Přihláška a evidenční list zaměstnavatele
6.8 pro ZP: Hromadné oznámení zaměstnavatele

7. při skončení pracovního poměru
7.1 pro organizaci a zaměstnance: Dohoda o skončení pracovního poměru
7.2 pro zaměstnance: Mzdový list
7.3 pro zaměstnance: Potvrzení o zaměstnaní (tzv. Zápočtový list)
7.4 pro SSZ a zaměstnance: Evidenční list důchodového pojištění
7.5 pro zaměstnance: Potvrzení o zdanitelných příjmech ze z.č. a f.p.
7.6 pro zaměstnance: Pracovní posudek
7.7 pro SSZ: Odhláška zaměstnance z pojištění
7.8 pro ZP: Hromadné oznámení zaměstnavatele

Vysvětlivky:
FÚ - Finanční úřad
SSZ - Česká/Okresní/Pražská správa sociálního zabezpečení
ZP - zdravotní pojišťovna
ze z.č a f.p. - ze závislé činnosti a funkčních požitků

zpět

11. Jak udělat roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti?

Poplatník, který měl ve zdaňovacím období jen jednoho zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů postupně a u všech z nich podepsal Prohlášení k dani z příjmů, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů posledního z uvedených zaměstnavatelů (plátců daně), a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Učiní tak prostřednictvím Prohlášení k dani z příjmů. Zaměstnavatel roční zúčtování záloh neprovede u poplatníka, který chce nebo který je povinen podat daňové přiznání sám.

Poplatník (zaměstnanec) je povinen předložit plátci daně (zaměstnavateli) všechny doklady pro roční zúčtování záloh nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období, jinak plátce daně roční zúčtování záloh neprovede.
Doklady se rozumí:
- potvrzení o zdanitelných příjmech ze z.č. a f.p., sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění" za uplynulý rok od všech předchozích plátců
- potvrzení příjemce daru o výši a účelu daru poskytnutého poplatníkem v uplynulém roce
- potvrzení stavební spořitelny o výši úroků z úvěru ze stavebního spoření zaplacených poplatníkem v uplynulém roce
- potvrzení banky o výši úroků z hypotečního úvěru zaplacených poplatníkem v uplynulém roce
- potvrzení penzijního fondu o výši příspěvků na penzijní připojištění zaplacených poplatníkem v uplynulém roce
- potvrzení pojišťovny o výši pojistného na životní pojištění zaplaceného poplatníkem v uplynulém roce
- potvrzení odborové organizace o výši členských příspěvků zaplacených poplatníkem v uplynulém roce
- potvrzení o výši úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, kterou poplatník zaplatil v uplynulém roce
- doklad o výplatě invalidního důchodu v uplynulém roce pro invaliditu 1. nebo 2. a 3. stupně

Rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně (v rámci ročního zúčtování) ve prospěch poplatníka vrátí plátce daně poplatníkovi jako přeplatek nejpozději při zúčtování mzdy za březen. Přeplatek se vyplácí jen je-li vyšší než 50 Kč. Pokud je výsledkem zúčtování záloh nedoplatek na dani, pak se nevybírá.

Vyplacení daňového bonusu v rámci provedeného ročního zúčtování lze provést pouze za předpokladu, že úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků dosáhl u poplatníka alespoň 6-ti násobku minimální mzdy (tzn. např. za rok 2010 částky 48.000 Kč).
Na vyplacený měsíční daňový bonus v kalendářních měsících, v nichž úhrn příjmů dosáhl alespoň poloviny minimální mzdy, poplatník již nárok neztrácí.

Více: §35d odst. 6 až 9 a §38ch zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů

Řešení:
1. Zvolte program Účetní knihy/Mzdová evidence/Vystavení,oprava,rušení a tisk osobních listů. Aktualizujte individuální tabulky mzdové evidence spojené s osobními listy zaměstnanců v uplynulém roce.
a) U všech zaměstnanců zkontrolujte obsah tabulky "Sleva na dani a daňové zvýhodnění".
b) U zaměstnanců, kteří uplatňují roční odpočty (dary, úroky z úvěrů, příspěvky na penzijní připojištění, pojistné na životní pojištění atd.), aktualizujte tabulku "Nezdanitelná část základu daně-roční odpočty".
c) U zaměstnanců, kteří měli v uplynulém roce zdanitelné příjmy od dalších plátců, aktualizujte tabulku "Zdanitelné příjmy od dalších plátců".

2. Zvolte program Účetní knihy/Mzdová evidence/Roční zúčtování záloh na daň z příjmů a zadejte uplynulý rok. Zobrazí se přehled teoretických doplatků ze zúčtování.
V přehledu zkontrolujte, že u každého zaměstnance je vyplněna položka "Prohlášení" textem "podepsal" nebo "nepodepsal". Má-li položka "Prohlášení" hodnotu "podepsal", musí být vyplněna i položka "O zúčtování" a to textem "žádá" nebo "nežádá". Má-li položka "Prohlášení" hodnotu "nepodepsal", pak musí položka "O zúčtování" zůstat prázdná, neboť poplatník, který nepodepsal Prohlášení k dani z příjmů, nemá nárok žádat o roční zúčtování záloh.
Zjistíte-li nějaké nesrovnalosti, opravte osobní list zaměstnance. Vytiskněte si přehled funkcí F6-Tisk jako podklad pro vystavení měsíčních vyúčtování mzdy. Položka "Zúčtováno" je v této fázi zúčtování u všech zaměstnanců prázdná a obě položky "Vyplaceno celkem" jsou nulové.

3. Zvolte program Účetní knihy/Mzdová evidence/měsíční vyúčtování mzdy. Vystavte měsíční vyúčtování mzdy. Všem zaměstnancům, kteří podepsali Prohlášení k dani z příjmů a žádají o roční zúčtování záloh na daň, vraťte případné přeplatky na dani a vyplaťte případné nedoplatky na daňovém bonusu. Využijte k tomu položky "Přeplatek daně" a "Doplatek daňového bonusu" v bloku Nezdanitelné příjmy.

4. Zvolte znovu program Účetní knihy/Mzdová evidence/Roční zúčtování záloh na daň z příjmů a zadejte uplynulý rok.
Každému zaměstnanci, který ŽÁDÁ o roční zúčtování záloh na daň z příjmů,
a) vystavte a vytiskněte doklad "Výpočet daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků". Použijte k tomu funkci F3-Výpočet daně a pak F3-Tisk.
b) vystavte, ale NETISKNĚTE doklad "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků". Použijte k tomu funkci F4-Potvrzení. U zaměstnance se v přehledu naplní položka "Zúčtováno" textem "bylo".

Každému zaměstnanci, který NEŽÁDÁ o roční zúčtování záloh na daň z příjmů, vystavte a vytiskněte doklad "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků". Použijte k tomu funkci F4-Potvrzení a pak F3-Tisk. U zaměstnance se v přehledu naplní položka "Zúčtováno" textem "nebylo".

U zaměstnanců, kteří NEPODEPSALI Prohlášení k dani z příjmů, se nedělají žádné akce. V přehledu bude u nich položka "Zúčtováno" prázdná.

Po ukončení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků budou obě položky "Vyplaceno celkem" naplněny součtem položek z řádků, které příslušejí zaměstnancům s provedeným ročním zúčtováním. Položky "Vyplaceno celkem" budou uvedeny na straně 1 výkazu "Vyúčtování daněz příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků" za následující zdaňovací období (v řádku 06 - Úhrn přeplatků na dani a v řádku 06a - Úhrn doplatků na daňovém bonusu).

zpět

12. Kdy má zaměstnanec nárok na placené/neplacené volno?

Dle §191 (Důležité osobní překážky) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti, po dobu nařízené karantény, po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené a po dobu ošetřování dítěte nebo jiného člena domácnosti.
Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, při kterých přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno, nebo pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, je uveden v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb.
Jedná se o tyto osobní překážky v práci:
1. vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení
2. pracovnělékařská prohlídka
3. přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromad.dopravních prostředků
4. znemožnění cesty do zaměstnání těžce zdravotně postiženého zaměstnance
5. svatba vlastní/dítěte/rodiče
6. narození dítěte manželce/družce zaměstnance
7. úmrtí rodinného příslušníka
8. doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení
9. pohřeb spoluzaměstnance
10. přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení
11. vyhledání nového zaměstnání

Řešení:
Prostudujte přílohu k nařízení vlády č.590/2006 Sb.

zpět

13. Jak účtovat o příspěvku na penzijní připojištění zaměstnance?

zpět

14. Jak účtovat o příspěvku na životní pojištění zaměstnance?

Od roku 2008 může zaměstnavatel uplatnit příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnanců v libovolné výši jako daňově uznatelné výdaje, pokud je zakotví ve vnitřním předpisu nebo v pracovní smlouvě jako "náklady na sociální podmínky zaměstnanců". Výši příspěvků již není třeba posuzovat z důvodu, zda nedošlo k překročení nějakého limitu, které by vedlo k nutnosti dodanit zaměstnavatele. Zavádí se však úhrnný limit pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnance od daně z příjmů ze závislé činnosti ve výši 24.000,- Kč. Příspěvky nad tento limit musí být zaměstnanci zdaněny.

Řešení:
1. Zvolte modul Účetní knihy, submodul Mzdová evidence, program Vystavení, oprava, rušení, tisk osobních listů. Zadejte rok a osobní číslo zaměstnance. Zvolte funkci F9-Tabulky individuálních údajů.
a) V tabulce "Nezdanitelné příjmy-penzijní připojištění,ostatní" založte novou položku. Druh příjmu bude (vyberte z kontextové nápovědy) "životní pojištění-příspěvek zaměstnavatele". Vložte období a částku.
b) V tabulce "Ostatní srážky ze mzdy" založte novou položku. Důvod srážky bude (vyberte z kontextové nápovědy) "životní pojištění-příspěvek zaměstnavatele". Vložte období, částku a bankovní spojení příjemce platby.
c) Pokud Vás zaměstnanec požádal o srážku ze mzdy na jeho příspěvek na životní pojištění, založte další položku. Důvod srážky bude (vyberte z kontextové nápovědy) "životní pojištění-příspěvek vlastní". Vložte období, částku a bankovní spojení příjemce platby.
2. Při vystavování měsíčního vyúčtování mzdy budou automaticky předplněny položky Ostatní nezdanitelné příjmy a Srážky ostatní.
3. Platba životního pojištění se automaticky stane součástí hromadného příkazu k úhradě, vystaveného v programu na měsíční odvody z mezd.
4. Zaměstnavatel s nejvyšší pravděpodobností zvolí výši příspěvků na penzijní připojištění a životní pojištění tak, aby zaměstnanci nevznikly zdanitelné příjmy, tj. max. ve výši 24.000,- Kč za rok od daného zaměstnavatele.
Pokud by však přeci jen byly zaměstnanci poskytnuty příspěvky přesahující tento limit, musí zaměstnavatel částku přesahující úhrnný limit zaměstnanci dodanit. Výši částky k dodanění zjistí pomocí programu "Příspěvky zaměstnancům na penzijní připojištění a životní pojištění" modul Účetní knihy, submodul Mzdová evidence. Dodanění se provede prostřednictvím položky "FKSP,výročí" v rámci měsíčního vyúčtování mzdy.

zpět

15. Jak vyplatit odstupné při skončení pracovního poměru?

Odstupné je určitou formou odškodnění zaměstnance při ztrátě zaměstnání. Odstupné nenáleží zaměstnanci, který pracoval na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Z odstupného se neodvádí ani zdravotní ani sociální pojištění. Nárokem zaměstnance na odstupné při skončení pracovního poměru se zabývá zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v §67:
-Zaměstnanec, kterému skončil pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou pro organizační změny, má nárok na odstupné ve výši 3-násobku průměrného měsíčního výdělku.
-Nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci a z tohoto důvodu u něj dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou, přísluší mu odstupné ve výši nejméně 12-násobku průměrného měsíčního výdělku.
-Odstupné lze zvýšit o další násobky průměrného měsíčního výdělku. V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu vydaném zaměstnavatelem lze stanovit, jaké podmínky musí být splněny, aby zaměstnanci příslušelo zvýšené odstupné.
-Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou jinak.

Řešení:
1. Zvolte modul Účetní knihy, submodul Mzdová evidence, program Měsíční vyúčtování mzdy. Zadejte měsíc vyúčtování a osobní číslo zaměstnance.
2. Při vyplňování položky "FKSP,výročí" využijte funkci F4-Odstupné.
3. V pomocném okně na výpočet odstupného zadejte
a) průměrný denní hrubý výdělek (většinou se potvrdí předvolená hodnota) a
b) násobek průměrného měsíčního hrubého výdělku (předvolen je zákonný).
Program vypočte a zobrazí výši odstupného.
Pokračujte stisknutím libovolné klávesy (kromě F3).
Odstupné se automaticky přenese do položky "FKSP,výročí".

zpět

16. Jak proplatit nevyčerpanou dovolenou?

Nárokem zaměstnance v souvislosti s nevyčerpanou dovolenou se zabývá zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v §222.
-Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za 4 týdny nevyčerpané dovolené pouze v případě skončení pracovního poměru.
-Náhrada mzdy nebo platu za tu část nevyčerpané dovolené, která přesahuje 4 týdny, přísluší zaměstnanci nejen v případě skončení pracovního poměru, ale i v případě, že zaměstnanec nemohl tuto dovolenou vyčerpat do konce příštího kalendářního roku.
-Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku.

Řešení:
1. Zvolte modul Účetní knihy, submodul Mzdová evidence, program Měsíční vyúčtování mzdy. Zadejte měsíc vyúčtování a osobní číslo zaměstnance.
2. Při vyplňování položky "ostatní zdanitelné příjmy" využijte funkci
F4-Proplacení dovolené.
3. V pomocném okně na výpočet náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou zadejte
a) průměrný denní hrubý výdělek (většinou se potvrdí předvolená hodnota) a
b) počet proplácených dnů dovolené.
Program vypočte a zobrazí náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou.
Pokračujte stisknutím libovolné klávesy (kromě F3).
Náhrada mzdy se automaticky přenese do položky "ostatní zdanitelné příjmy".

zpět

17. Jak zohlednit, že OSVČ je/není plátcem nemocenského pojištění?

zpět

18. Jak exportovat příkaz k úhradě do e-bankovnictví?

zpět

19. Jak zapsat na fakturu údaj o registraci firmy?

Údaj o registraci firmy je povinná náležitost obchodních listin od 1.7.2001.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, §13a - Obchodní listiny, odst.1:
Každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky, a podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni. Údaj o výši základního kapitálu lze v těchto listinách uvádět, jen jestliže byl zcela splacen.

Řešení:
1. Zvolte modul Číselníky, submodul Pro doklady, program Firemní údaje účetní jednotky.
2. Vyplňte položku "Údaj o registraci firmy". Můžete se nechat inspirovat kontextovou nápovědou. Text bude automaticky převzat do vydaných dodacích listů, faktur a objednávek.

zpět